Co dělat když ...
Co dělat když ...
Zaměstnanec odmítne podepsat převzetí výpovědi
Odmítnutí podpisu převzetí výpovědi automaticky neznamená odmítnutí převzetí. Pokud zaměstnanec výpověď převezme, ale nepodepíše převzetí, tak je výpověď doručena (doporučuji o tom sepsat záznam, ideálně alespoň dva svědci). Pokud však listinu vůbec nevezme, odejde pryč z místnosti, tak výpověď doručena není. Pak doporučuji zaslat poštou do vlastních rukou. Pokud výpověď nepřevezme ani takto, je doručena posledním dnem úložní doby.
Vlastník ochranné známky žádá převod domény
Někteří vlastníci ochranných známek se mylně domnívají, že zápis ochranné známky jim automaticky dává právo získat doménu, kterou si někdo jiný zaregistroval a dlouhodobě užívá. Ochranná známka však není nástroj k odebrání dříve legitimně nabytých práv. Pokud byla doména registrována jako první a označení bylo používáno v obchodním styku ještě před podáním přihlášky ochranné známky, vlastník ochranné známky nemá právo na doménu.
Dostal jsem vytýkací dopis
Pokud zaměstnanec obdrží vytýkací dopis, měl by si jej pečlivě přečíst a neignorovat (zaměstnavateli může v budoucnu sloužit jako podklad pro případnou výpověď zaměstnanci). Zaměstnanec má právo se k obsahu dopisu písemně vyjádřit, nesouhlasí-li s uvedenými skutečnostmi, a uvést své argumenty nebo důkazy k popření tvrzení uvedených v dopise. Zaměstnanec se může obrátit na odborovou organizaci, pokud u zaměstnavatele působí, nebo kontaktovat právníka.
Nedostal jsem výplatu
Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu v termínu, zaměstnanec by měl nejprve zaslat písemnou výzvu s krátkou lhůtou ( 3 - 7 dní). Pokud mzda stále nepřijde, zaměstnanec má právo obrátit se na inspektorát práce nebo žalovat mzdu u soudu. Zaměstnanec může také případně okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud je zaměstnavatel v prodlení delším než 15 dnů.
Dostal jsem výpověď, nesouhlasím s ní a chci pracovat
Zaměstnanec musí podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru k soudu, a to ve lhůtě 2 měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto neplatným rozvázáním skončit. Doporučuji také oznámit zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával. Toto oznámení musí být písemné (ideálně do datové schránky zaměstnavatele nebo poštou doporučeným dopisem s dodejkou) a učiněno nejpozději v den skončení pracovního poměru. Toto oznámení o trvání na dalším zaměstnávání sice není předpokladem pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru, ale je klíčové pro uplatňování nároku na náhradu mzdy nebo platu. Pokud by k oznámení na dalším zaměstnávání nedošlo, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby a zaměstnanec má právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za dobu výpovědní doby. V případě oznámení, zaměstnanec může tak vedle určení, že výpověď je neplatná, požadovat také náhradu mzdy nebo platu za dobu, kdy mu nebylo umožněno pracovat. Podmínkami pro toto poskytnutí náhrady mzdy nebo platu je pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že výpověď je neplatná a právě písemné oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání.
NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY. Pracovní právo. Občanské právo. Rozhodčí řízení.
Co je konkurenční doložka a co musí obsahovat, aby skutečně plnila svou funkci?
Konkurenční doložka je vzájemný závazek zaměstnance a zaměstnavatele, v níž se zaměstnanec zaváže, že nejdéle 1 rok po skončení zaměstnání u zaměstnavatele nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele a zaměstnavatel mu za to bude vyplácet kompenzaci. Cílem konkurenční doložky je tedy zakázat zaměstnanci vykonávat takové činnosti, které by byly konkurenční k podnikatelské činnosti zaměstnavatele, je to nástroj ochrany zaměstnavatele před konkurenční činností zaměstnance. Konkurenční doložka může být sepsána samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (zpravidla pracovní smlouvy).
Konkurenční doložka musí být písemná – pokud není, je neplatná a zaměstnance nezavazuje. Co ale znamená "písemná" v praxi? Písemná forma neznamená nutně "papír", může být platně uzavřena i elektronicky (pokud zaměstnanec s touto formou komunikace souhlasí, a poskytl zaměstnavateli e-mailovou adresu), nicméně obyčejný e-mail často nestačí. Pokud by se šlo elektronickou cestou, nejbezpečnější varianta je dohoda elektronicky podepsaná jak od zaměstnavatele, tak zaměstnance. Pouhý scan dohody podepsaný zaměstnancem a zaslaný e-mailem zaměstnavateli nemusí v případném soudním sporu obstát.
Konkurenční doložka musí být časově omezená, sjednána na maximálně na dobu 1 rok od skončení pracovního poměru. A co když je konkurenční doložka sjednána na dobu 2 let? Je automaticky neplaná? Není, obstojí, ale jen v zákonném rozsahu 1 roku po skončení pracovního poměru.
Konkurenční doložka musí obsahovat kompenzaci – peněžité plnění, které bude zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci po skončení pracovního poměru, a to minimálně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc omezení.
Konkurenční doložka musí být dostatečně určitá, pouhé uvedení "nesmí pracovat v podobném zaměstnání" neobstojí. Musí být specifikováno, na jakou činnost se vztahuje, co se zakazuje, na jaký segment trhu (například pro IT zaměstnance zákaz vykonávat obchodní činnosti v oblasti vývoje účetního software).
Rozhodčí doložka v nájemní smlouvě a platnost rozhodčí doložky.
Nejprve se pojďme podívat na to, co je to rozhodčí doložka. Rozhodčí doložka je ujednání smluvních stran, že jejich případný budoucí spor bude rozhodovat rozhodce nebo rozhodčí soud. Nezbytnou náležitostí rozhodčí doložky je konkrétní určení rozhodce nebo rozhodčího soudu (zpravidla Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se sídlem v Praze). Obecná formulace "spor bude řešen rozhodcem" je neplatná. Znění doložky musí dávat druhé straně záruku, že nebude zvolena osoba materiálně nebo personálně spojená s jednou ze stran.
Rozhodčí doložka v nájemní smlouvě sjednána být může, ale je nutné rozlišovat dvě situace - 1. rozhodčí doložka je sjednána v nájemní smlouvě se spotřebitelem a 2. rozhodčí doložka je sjednána v nájemní smlouvě s podnikatelem.
1 - Rozhodčí doložka je sjednána v nájemní smlouvě se spotřebitelem
Platná je jen rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě před 30.11.2016, protože od 1.12.2016 platí zákaz uzavírání rozhodčích doložek ve smlouvách se spotřebiteli (tj. osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti).
2 - Rozhodčí doložka je sjednána ve smlouvě s podnikatelem
Pokud uzavíráme nájemní smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti, nic nám nebrání rozhodčí doložku sjednat (například podnikateli pronajímáme komerční prostor). Je to praktické, rozhodčí řízení má řadu výhod, zejména:
(i) rychlost (rozhodnutí máme řádově do měsíců od podání žaloby)
(ii) diskrétnost (rozhodčí řízení je neveřejné)
(iii) nižší náklady
(iv) lepší mezinárodní vymahatelnost.
Mgr. Gabriela Musilová, advokát
